Výsledky stereotaktické radioterapie nádorů CNS.

Stereotaktická radioterapie (SRT) využívá frakcionovanou konformní techniku cílené radioterapie vysokými dávkami do malého objemu opakovaně ve více následujících dnech, zpravidla 5x5 Gy. V případě aplikace SRT v oblasti mozkovny, hlavy a krku je pacient pro opakované ozáření fixován speciální maskou pro stereotaktickou radioterapii. Technika SRT je standardně prováděna upraveným lineárním urychlovačem (X nůž). Stejný systém je využíván i pro jednorázovou aplikaci ještě vyšších dávek (např. 1x10-30 Gy) záření metodou radiochirurgie (SRS) za invazivní fixace kalvy stereotaktickým rámem. Obě techniky zaručují aplikaci vysoké dávky záření do nepravidelného malého objemu s max. šetřením okolních zdravých tkání. V případě radiochirurgie jsou možnosti gamanože a X-nože identické.

Ve srovnání s externí frakcionovanou radioterapií jsou při stereotaktické radiochirurgii ozařované cílové objemy většinou menší, léčba je aplikována v jediné frakci a účinná dávka, resp. referenční izodóza téměř ideálně konformně zaujímá nepravidelný objem ozařované léze. Radiobiologické předpoklady tolerance okolní zdravé tkáně limitují velikost ozařovaného ložiska při radiochirurgii na maximální průměr 3-4 cm, v případě stereotaktické radioterapie je možnost ozáření větších lezí, až do velikosti průměru 10 cm.

V MOÚ je od června 2004 v provozu systém BrainLab pro aplikaci SRT a SRS. Jeho základní součástí je mikrokolimátor (mMLC) a plánovací systém využívající pro přesné stanovení cílového objemu fúzi obrazů z MR a CT vyšetření. Systém lamel mMLC zajistí nepravidelně ohraničená pole úzkého svazku brzdného záření urychlovače Varian 2100 C/D, na který je v případě aplikace SRT či SRS nasazen. V současnosti je technika SRT v MOÚ standardně vyžívána při ozařování malých lezí v oblasti mozkovny a hlavy; v plánu je využití techniky stereotaktické radioterapie i při ozařování extrakraniálních lezí.

V období VI/2004 do XII/2007 bylo stereotakticky v MOÚ ozářeno celkem 74 pacientů (52% stereotaktickou radioterapií, 48% radiochirurgií). Z celkového počtu bylo 36% pacientů s metastatickým postižením mozku, 27% s meningeomy, 21% s gliomy (ostatní dg. 16%). V případě léčby metastáz bylo ve 13% dosáhnuto celkové remise, v 53% parciální remise, v 17% zůstal rozsah metastáz nezměněn, v 17% došlo k progresi.