ANALÝZA POPULAČNĚ SPECIFICKÝCH MUTACÍ GENU BRCA1 – PILOTNÍ STUDIE VE SKUPINĚ NESELEKTOVANÝCH PACIENTEK S KARCINOMEM PRSU

Gen BRCA1 je tumor supresorový gen, spoluzodpovědný za udržování genomové stability. Zasahuje do regulace transkripce, a může se přímo podílet i na řízení buněčného cyklu a proliferace. Vstupuje do interakce s řadou komplexních proteinů účastnících se reparace poškozené DNA. Defektní reparace DNA je považována za klíčový mechanismus, k nastartování procesu nádorové transformace buňky.
Riziko onemocnění karcinomem prsu u nosiček mutace je celoživotně až 85 %, karcinomem ovaria 40–60 %. Průměrný věk při vzniku zhoubného nádoru je snížen oproti sporadickým formám o 10–15 let.
Do dnešního dne bylo objeveno několik set různých alterací genomové sekvence genu BRCA1. Některé mutace se v určitých populacích vyskytují opakovaně a tvoří podstatnou část všech mutací zachycených v genu BRCA1 nebo BRCA2. Příkladem je populace středo a východoevropských Židů – Aškenaziů, kde je více než jedno procento žen nosičkami populačně specifických mutací 185del AG, 5382insC (v genu BRCA1) nebo 6174delT (v genu BRCA2) nebo populace islandská, v níž je nacházena mutace 999del5 v genu BRCA2 prakticky u všech pacientek s hereditárním karcinomem prsu. Podobně i v zemích střední a východní Evropy (Polsko, Maďarsko, Rusko, Pobaltí) je uváděn častý výskyt mutací 5382insC, C61G a 3819del5 v genu BRCA1. Obě centra, která se analýzou mutací genů BRCA1 a BRCA2 zabývají v České republice, udávají podobné výsledky. Lze tedy říci, že tři mutace genu BRCA1 – C61G (300TvetsinezG), 3819del5 a 5382insC – jsou pro Českou republiku populačně specifické, tvoří téměř polovinu všech mutací zachycených v BRCA genech, ostatní mutace se vyskytují povětšinou solitárně.
Kompletní mutační analýza genů BRCA1 a BRCA2 je metodicky i finančně velmi náročná procedura a měla by být vyhrazena pouze indikovaným pacientkám. Naproti tomu cílená detekce populačně specifických mutací je metodicky, časově i finančně nenáročná.
Cílem našeho projektu bylo vyvinout metodiky pro detekci populačně specifických mutací genu BRCA1 a ověřit jejich vhodnost pro populační screening u pacientek s karcinomem prsu.
Detekční metoda, která by byla jednoduchá, rychlá a levná by byla, na rozdíl od komplexní mutační analýzy BRCA genů, při významném výskytu populačně specifických mutací vhodná jako screeningová metoda pro všechny pacientky s karcinomem prsu.
V rámci studie bylo s jejich informovaným souhlasem odebráno 7 ml periferní žilní krve neselektovaným pacientkám s karcinomem prsu a zdravým kontrolám (pacienti především interních klinik, kteří netrpí žádným nádorovým onemocněním).
Z krevních vzorků byla izolována genomická DNA a byl vytvořen archiv genetického materiál reprezentativní skupiny s karcinomem prsu a zdravých kontrol pro analýzu genetické dispozice ke vzniku karcinomu prsu.
Pro detekci mutace 3819del5 bylo využito spontánní tvorby heteroduplexů při amplifikaci s vyšším počtem cyklů a nízkou anelační teplotou. Pro analýzu mutace c.5385dupC byla použita metoda tzv. PCR-mediated site directed mutagenesis (PSM).METODY
Zvolené metody splňují požadavky vysoké senzitivity i specifity vyšetření pro dané sekvenční varianty i požadavky metodické a finanční nenáročnosti.
Analýza populačně specifických mutací 5382insC a 3819del5 genu BRCA1 byla provedena u 592 neselektovaných pacientek s karcinomem prsu a 474 zdravých kontrol. Ve skupině žen s karcinomem prsu bylo identifikováno 7 mutací (1,18 %). Šest z nich tvořila mutace 5382insC a jednu mutace 3819del5. Ve skupině zdravých osob nebyla nalezena žádná mutace.
Na základě tohoto pozorování a při srovnání s daty publikovanými oběma českými skupinami, které se zabývají mutační analýzou genů BRCA1 a BRCA2, lze odhadovat, že frekvence mutací genů BRCA1 a BRCA2 v populaci českých žen se pohybuje kolem hodnoty 1:500.
Věk v době diagnózy se pohyboval u pozitivních pacientek od 44 do 60 let věku, s průměrem 53,1 roku a mediánem 51 let. Pět ze sedmi pozitivních pacientek neuvádělo ve své rodinné anamnéze žádný výskyt nádorových onemocnění. Jedna pacientka referovala výskyt karcinomu vaječníků u sestry (věk v době diagnózy nezjištěn). U další jedné pacientky nebyla rodinná anamnéza zjištěna.
Podle kritérií pro indikaci ke genetickému vyšetření mutací genů BRCA1a BRCA2 vycházející z konsensu českých odborníků by nebylo na základě dostupných informací k vyšetření indikováno minimálně 6 ze 7 pozitivních pacientek (85,7 %), neboť nevyhovují věkem ani rodinnou anamnézou indikačním kritériím.

ZÁVĚR

Analýza nejčastějších populačně specifických mutací odhalila ve skupině neselektovaných pacientek s karcinomem prsu sedm nosiček mutací (1,18 %). V kontrolní skupině zdravých osob nebyla detekována mutace žádná.
Pozitivní pacientky by při obvyklém postupu indikací ke genetickému vyšetření zřejmě z větší části zůstaly neodhaleny, neboť nesplňují obecně uznávaná indikační kritéria.
Použitá metodika je vysoce senzitivní a specifická. Je metodicky, časově i finančně nenáročná. Dovoluje zachytit polovinu všech nosiček mutací genu BRCA1, u nichž se dispozice manifestuje vznikem karcinomu prsu, a to i těch, které by nebyly indikovány ke standardnímu genetickému vyšetření. Analýza populačně specifických mutací je přístupem, který zvyšuje záchytnost predispozičních mutací genů BRCA1 a BRCA2 v populaci, a tím umožňuje identifikaci i dalších dosud zdravých nosičů mutací (příbuzných pozitivních pacientek) a jejich zařazení do systému dispenzarizace a prevence.