ANALÝZA VYBRANÝCH MIKRORNA U GLIOBLASTOMOVÝCH KMENOVÝCH BUNĚK

Konference: 2013 XXXVII. Brněnské onkologické dny a XXVII. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Nádorová biologie/imunologie/genetika a buněčná terapie

Téma: XXVII. Základní a aplikovaný výzkum v onkologii

Číslo abstraktu: 279

Autoři: Bc. Renata Kleinová; Mgr. Jiří Šáňa; Bc. Eva Dulavová; MUDr. Leoš Křen, Ph.D.; MUDr. Pavel Fadrus, Ph.D.; MUDr. Radek Lakomý, PhD.; prof. MUDr. Pavel Šlampa, CSc.; RNDr. Ondřej Slabý, Ph.D.

Východiska:

Multiformní glioblastom (GBM) je nejčastějším nádorovým onemocněním mozku. I přes absolvování komplexní terapie skládající se z maxi­mální možné chirurgické resekce, následné konkomitantní chemoradioterapie s temozolomidem (RT/TMZ) a adjuvantního podání TMZ se medián celkového přežívání pacientů pohybuje okolo 15 měsíců od stanovení diagnózy. Tato velmi špatná prognóza je způsobena především rezistencí GBM k léčbě, která je často spojována s přítomností glioblastomových kmenových buněk (GSC). GSC velmi často perzistují v klidové fázi buněčného cyklu a byly u nich detekovány zvýšené hladiny antiapoptotických faktorů, multidrug transportérů a DNA reparačních enzymů, což významně zvyšuje právě jejich rezistenci vůči RT/TMZ. Podobně jako u nenádorových neurálních kmenových buněk exprimují GSC markery charakteristické pro nediferencovaný buněčný stav jako je CD133. MikroRNA (miRNA) jsou krátké nekódující jednořetězcové RNA schopné posttraskripčně regulovat genovou expresi. Tyto molekuly jsou zapojeny mimo jiné v regulaci signálních drah spojovaných s kmenovými vlastnostmi buněk a jejich změněné expresní hladiny byly pozorovány u mnoha nádorových onemoc­nění, včetně GBM.

Materiál a metody:

V naší studii jsme analyzovali expresi 8 vybraných miRNA (let-7a, miR-128a, miR-137, miR-451, miR-138, miR-34a, miR-125b, miR-328) u CD133+ a CD133- buněk vyizolovaných pomocí FACS z buněčné linie A172. Stejný panel miRNA byl následně analyzován u 20 FFPE tkání primárních GBM získaných od pacientů, kteří podstoupily RT/TMZ.

Výsledky:

Získaná data v současné době statisticky vyhodnocujeme a budou sou­částí posterového sdělení na konferenci.

Závěr:

MiRNA, jejichž změněná exprese bude asociována s CD133+ buňkami, mohou hrát klíčovou roli v udržování fenotypu GSC, včetně jejich rezistence k chemoradioterapii, a mohou být tedy slibnými terapeutickými cíli u GBM. Zároveň mohou být tyto miRNA vhodnými prognostickými a prediktivními biomarkery odpovědi na léčbu RT/TMZ u pacientů s GBM.

Práce byla podpořena grantovými projekty NT11214-4/2010 a NT13514-4/2012 MZČR, a projektem „CEITEC - Středoevropský technologický institut" (CZ.1.05/1.1.00/02.0068).

Datum přednesení příspěvku: 18. 4. 2013