Produkce imunomodulatorních neklasických molekul HLA-G a HLA-E tumor infiltrující améboidní mikroglií u glioblastomů: role v protinádorové imunitě?

Známá role imunomodulatorních neklasických molekul HLA-G a HLA-E byla původně limitována na participaci v indukci tolerance k fetálnímu semialograftu v těhotenství. Možná role HLA-G a HLA-E v protinádorové odpovědi a rozvoji glioblastomu dosud není zcela objasněna. V naší studii jsme hodnotili expresi HLA-G a HLA-E aktivanou tumor infiltrující mikroglií.

Centrální nervový systém je tradičně považován za imunologicky privilegované místo. Zdá se, že glioblastomy benefitují z tohoto imunosupresivního milieu. Gliomové buňky samy mohou interferovat s protinádorovou imunitní odpovědí expresí imunoinhibičních povrchových molekul jako HLA-G, nebo uvolněním solubilních imunosupresív jako transformující růstový faktor (TGF) - beta. Mikroglie, CNS typ plasticky diferencovaného makrofágu, může a patologických okolností (jak non-neoplastických tak neoplastických) spustit stereotypní aktivační proces a stát se schopnou fagocytózy, prezentace antigenů či sekrece cytokinů.

26 případů glioblastomu bylo vybráno z archívu Ústavu patologie, Univerzitní nemocnice Brno. Vědecké využití tkání bylo schváleno Etickou komisí nemocnice. Všichni pacienti podepsali Informovaný souhlas s potenciálním využitím vzorků jejich tkání k vědeckým účelům.

Případy reprezentovaly diagnostické biopsie. Všichni pacienti byli léčeni parciální/subtotální resekcí, radiací a temozolomidem. Případy byly revidovány dvěma zkušenými neuropatology a v souladu s diagnostickými kritérii poslední WHO klasifikace. Po potvrzení původních diagnóz byl zkonstruován parafínový blok z tkáňových arrayí z nejreprezentativnějších oblastí a byla provedena imunohistochemická reakce na HLA-G a HLA-E. Exprese byla hodnocena semikvantitativně.

Doba přežití byla zjištěna z nemocničních záznamů či telefonicky (u pacientů kde následná péče probíhala na jiných pracovištích).

Tyto imunomodulatorní molekuly byly produkovány mikroglií ve vetšině případů. Statisticky byla ANOVA testem nalezena téměř signifikantní korelace mezi přežitím a expresí HLA-G.

Role immunomodulatorních neklasických molekul HLA-G a HLA-E v protinádorové odpovědi a rozvoji glioblastomu stále není jasná. Tyto geny kódující imunoregulační mechanismy uplatněné fetoplacentalní jednotkou mohou mít význam v imunitním systému CNS. Domníváme se, že up-regulace a exprese těchto immunomodulačních molekul aktivovanou (ameboidní) mikroglií hraje roli v protinádorové imunitě u glioblastomu. Proto si zkoumání role HLA-G a HLA-E v tumorigenezi glioblastomu, zejména ve vztahu ke konkrétním buňkám CNS milieu a jejich možných klinicko-patologických korelací, zasluhuje další studium.

Studie byla podpořena granty č. IGA MZCR 9875-4 a IGA MZCR 9871-4.

Výsledky a data z tého studie byly publikovány jako článek in extenso v JOURNAL OF NEUROIMMUNOLOGY 2010 (in press), IF 3,2.