ZVÝŠENÉ PLAZMATICKÉ HLADINY TRANSFORMUJÍCÍHO RŮSTOVÉHO FAKTORU BETA (TGF BETA) A VASKULÁRNÍHO ENDOTELIÁLNÍHO RŮSTOVÉHO FAKTORU (VEGF) U PACIENTŮ S KOLOREKTÁLNÍM KARCINOMEM

Konference: 2014 XXXVIII. brněnské onkologické dny a XXVIII. konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Nádorová biologie/imunologie/genetika a buněčná terapie

Téma: Postery - lékařská sekce

Číslo abstraktu: 168

Autoři: MUDr. Jan Špaček; MUDr. Eva Závadová, CSc.; MUDr. Michal Vočka; doc. MUDr. Bohuslav Konopásek, CSc.; prof. MUDr. Terezie Fučíková, DrSc.; prof. RNDr. Blanka Říhová, DrSc.; prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc.

Východiska:

Kolorektální karcinom je druhou nejčastější příčinou úmrtí na malignity ve světě. Důvodem vysoké mortality je skutečnost, že téměř polovina pacientů je diagnostikována až v pokročilém stadiu choroby. K chemoterapii a chirurgické terapii se v posledních letech přidala cílená léčba monoklonálními protilátkami, namířená proti růstovým faktorům. V klinické praxi se již běžně používá monoklonální protilátka (bevacizumab) proti vaskulárnímu endoteliálnímu růstovému faktoru (VEGF). VEGF je faktor zodpovědný za neoangigenezi a byl považovaný za možný prognostický marker progrese choroby. V poslední době se u pacientů se solidními tumory diskutuje korelace zvýšené koncentrace VEGF a její odpovědi na léčbu. Zajímavá je také souvislost progrese maligního onemocnění a jeho prognózy na změnách koncentrace VEGF. Transformující růstový faktor beta (TGF beta) je rovněž neoangiogenetický a vysoce imunosupresivní působek, potlačující přirozenou protinádorovou imunitu. TGF beta je proto považován za další možný prognostický marker této choroby. Cílem tohoto projektu je monitorovat buněčnou a humorální imunitní odpověd pacientů s kolorektálním karcinomem.

Soubor pacientů a metody:

Výzkumný projekt zahrnuje 34 pacientů, kteří podstoupili standardní onkologickou léčbu včetně bevacizumabu. Byly u nich stanoveny základní parametry (grading, staging, typing, proliferační aktivita). Pacienti byli dále vyšetřeni klinickým imunologem pro vyloučení imunopatologie a chorob alergického či autoimunitního podkladu. TGF beta a VEGF byly měřeny metodou ELISA. Protinádorová buněčná imunita (CD4, CD8, B buňky) byla monitorována metodou průtokové cytometrie.

Výsledky:

Laboratorní testy prokázaly depresi buněčné i humorální imunity (zejména IgG4 podtyp) u pacientů s kolorektálním karcinomem jak v procentuálním vyjádření, tak i v absolutních číslech. Významná část pacientů vykazovala symptomy klinické imunodeficience (frekventované infekty hor ních cest dýchacích, močových cest a herpetické infekce). Plazmatické hladiny TGF beta a VEGF byly u pacientů zvýšené.

Závěr:

Prokázání významné korelace plazmatických hladin faktorů TGF beta a VEGF se stavem protinádorové imunity u pacientů s kolorektálním karcinomem by mohlo v budoucnosti sloužit jako preditivní marker onemocnění a přispět k výběru cílené biologické terapie.

Výsledky této vědecko-výzkumné práce jsou podpořeny grantem IGA NT 13259-3, GIGH-1250-00-3-236 a PRVOUK.

Datum přednesení příspěvku: 24. 4. 2014