Pacient a rodina

Pacient, rodina a přátelé

Pokud jste zavítali do této sekce, pravděpodobně rakovina vstoupila do života Vašeho, Vaší rodiny nebo Vašich přátel. Čeká Vás náročné období, ale snažte se k nové situaci přistoupit aktivně, ptejte se, buďte partnerem zdravotnickému týmu, který Vás nemocí provede, mluvte o své nemoci a shánějte si informace, protože kompletní informace o nemoci jsou důležitou součástí léčby. Česká onkologická společnost Vám nabízí velké spektrum informací pro všechny etapy, kterými onkologický pacient a jeho blízcí procházejí, od chvíle, kdy se dozví diagnózu, až po období po léčbě, ať už byla úspěšná nebo, v některých případech, neúspěšná. Nenajdete zde jen informace o jednotlivých diagnózách a léčebných metodách, ale také velmi konkrétní rady, tipy, kontakty určené jak pro pacienta, tak pro jeho blízké a pečující. Dozvíte se například, jak jíst, jak lépe zvládat nežádoucí účinky léčby, jak zvládat své onemocnění nebo péči o blízkého nemocného a vydržet a další praktické informace. Prakticky u každého, kdo na vlastní uši uslyší, že má "rakovinu", se objevují pocity definitivního převratu života, spojené s nejistotou, strachem a bezmocí. Do značné míry je to nutné, někdy je to ale zbytečné. Medicína dnes již dokáže řadu nádorových onemocnění léčit a v případě časnějších stádií nemoci dokonce i vyléčit.

Nejnovější články a videa

Počet nalezených článků: 124 zrušit všechny filtry
Mgr. Karolína Machová

Již několik let je na této klinice psycholog součástí týmu a podílí se na komplexní péči o pacienty. Pomoc psychologa je zajištěna jak pro pacienty hospitalizované, tak pro pacienty léčené ambulantně. Může být poskytnuta jednorázově, nebo v několika setkáních po delší časové období v průběhu léčby.

Každý třetí z nás jednou uslyší tu zprávu. Jenže jak říct pacientovi, že má rakovinu, a případně, že léčba selhala a on zemře? Pro mnoho lékařů je to těžší než nejkomplikovanější operace. Pravdu se řada lidí doví dříve od příbuzných nebo od nervózního doktora – ve spěchu někde na chodbě. A chceme ji vůbec slyšet?

Mgr. Alexandra Škrobánková

Nedílnou součástí zdravotnického týmu Hematoonkologické kliniky je také psycholog, poskytující nemocnému, a jeho rodině, psychologickou péči. Jejím hlavním úkolem je pomoci nemocnému v adaptaci na nově vzniklou situaci, psychologické provázení léčbou po celou dobu jejího trvání a vyrovnání se se změnami a problémy, které s sebou nemoc a léčba přináší do života nemocných.

Mgr. Jan Pokorný

Vzpomínám si, když jsem poprvé vstoupil do hospice. Prostředí podobné nemocničnímu, pacienti, sestry, ošetřovatelé(ky) a lékaři. Ale pořád ve vzduchu visel ten zvláštní předsudek, který přiznává většina lidí ve společnosti, že je to místo, kam „se chodí umírat“, kde asi příliš mnoho smíchu člověk neuslyší. Pamatuji si jistou úzkost, když jsem si toto uvědomil - jsem na místě, kde všichni jen umírají, tady věru mnoho práce pro psychologa asi nebude. Až postupně jsem zjišťoval, jak mnoho práce a jak široké pole působnosti tu psycholog má.

Mgr. Jiřina Juříčková

Součástí hospicového multidisciplinárního týmu je i psycholog. Období progrese závažného onemocnění a čas umírání je životní etapou nesmírně náročnou, jak pro pacienta samého, tak pro jeho rodinu a blízké. Psycholog je jedním z těch, kteří jim v tuto chvíli stojí na blízku a nabízí své provázení a podporu.

Mgr. Karolína Otevřelová

Práce psychoonkologů není o tom, že “to někdo dělat musí“, ale že to někdo dělat chce.

Hospic sv. Štěpána je neziskové zdravotnické zařízení, které poskytuje paliativní péči osobám v terminálním stádiu somatického onemocnění. Ze somatických onemocnění se jedná především o nemoci onkologické, degenerativní, metabolické a kardiovaskulární. (Mgr. Klára Váňová)

Mgr. Irena Vlčková

Uplatnění psychologa je na dětské onkologii značně široké. Psychologická péče na onkologii představuje práci s psychicky zdravými lidmi v silně zátěžových situacích, proto by psycholog neměl být primárně zaměřen na oblast psychopatologie, ale rozvíjet u sebe schopnost podpory a porozumění.

Mgr. Libuše Kalvodová

Každá žena, která se právě dozví, že má rakovinu, se zhroutí do šoku. Tento emočně vypjatý stav má v sobě negativní emoce překvapení, zaskočení, zklamání, hlavně úleku. Každý šok zpravidla během několika hodin odezní. Zůstává ale strach a úzkost. Žena je zahlušena jedinou směsicí stále se opakujících myšlenek: Mám rakovinu, umřu, ale proč?, proč já! Je to za trest?, proč je všechno proti mně?, vždyť je nespravedlivé, že musím umřít!

Je pravda, že při klidu na lůžku není třeba se moc hýbat?  Je nejvhodnější dieta u průjmu rohlík a hořký čaj? Odpovědi na tyto a další obecně známé "pravdy"  si přečtete v tomto článku.

Na co se často ptají pacienti při nádorovém onemocnění?

Pokud jste se vy sami, nebo někdo z okruhu Vašich blízkých, dostali do situace, kdy nemůžete přijímat dostatečné množství potravy přirozenou cestou, bylo nutné pro Vás najít náhradní řešení a tím je zavedení výživové sondy a nebo perkutánní endoskopické gastrostomie (PEG), či vzácněji jejunostomie (PEJ).

Tamara Starnovská

Každý z nás se může dostat do situace, kdy musí podstoupit operační výkon a následnou hospitalizaci v nějakém zdravotnickém zařízení. Může to být i zákrok menšího rozsahu a důležitosti. Ať již se jedná o předem plánovaný zákrok nebo o akutní příjem, je třeba si uvědomit, že stravování v nemocnicích není hotelovou službou, ale mělo by být promyšlenou výživou, která je neoddělitelnou součástí léčby.

Výživa je jednou ze základních potřeb lidského organismu. Dvojnásob toto tvrzení platí v situaci, kdy je člověk oslaben nemocí. Nároky na příjem energie a živin jsou podstatně vyšší a není proto divu, že tělo i přes moderní a kvalitní terapii může slábnout a chřadnout.

Tento článek vám pomůže nalézt odpovědi na otázky, jak upravit stravovací režim při výrazném poklesu hmotnosti, co dělat v případě, že máte problém sníst potřebné množství stravy nebo když si nevíte rady při druhotných projevech nádorového onemocnění jako je např. nevolnost, suchost v ústech, průjem, zácpa, snížená imunita, nechutenství apod.