O nádorech štítné žlázy

Štítná žláza patří mezi žlázy s vnitřní sekrecí. Je uložena na přední straně krku před štítnou chrupavkou, skládá se ze dvou laloků spojených isthmem, je bohatě cévně zásobená a její velikost je kolem 15-20 ml. Buňky štítné žlázy jsou uspořádány do folikulů, v jejichž lumen je obsažen koloid. Folikul je základní funkční jednotkou, buňky jeho stěny produkují hormony štítné žlázy - tyroxin (T4) a trijodtyronin (T3). Hormony štítné žlázy se podílejí na řízení velkého množství biochemických a fyziologických dějů. Ovlivňují metabolismus cukrů, tuků i bílkovin, zvyšují spotřebu kyslíku, vedou k produkci tepla a ovlivňují termoregulaci. Důležitý je vliv na nervovou soustavu, hlavně v prenatálním období, kdy jsou nutné pro normální vývoj plodu. Dále ovlivňují kardiovaskulární systém, jsou důležité pro normální činnost dýchacích center, gastrointestinálního traktu, stimulují krvetvorbu, uplatňují se v metabolismu kostí, kůže, kožních adnex, kosterních svalů. Neméně důležitý je vliv na reprodukci. Kromě folikulárních buněk jsou součástí štítné žlázy buňky parafolikulární, produkující hormon kalcitonin, který se uplatňuje v řízení metabolismu vápníku a fosforu.

O nádorech

Nádory štítné žlázy jsou poměrně vzácné, vyskytují se s incidencí 36-60 případů na 1 milion obyvatel a mezi zhoubnými nádory zaujímají 1- 1,5 %. Přesto patří u mladších lidí (ve věku do 45 let) mezi 5 nejčastějších karcinomů a počet těchto nádorů stále narůstá. Rizikovým faktorem je předchozí radiační zátěž (např. stavy po ozařování krku, větší je jejich výskyt v oblastech, kde došlo k jaderným katastrofám apod.), výskyt v rodině, jiná onemocnění štítné žlázy, nedostatek jódu a hormonální vlivy.

Nádory štítné žlázy mohou být benigní, nejčastější je folikulární adenom, a maligní – karcinom. Karcinomy štítné žlázy jsou značně různorodé, představují nehomogenní skupinu nádorů, jejíž jednotlivé formy se liší nejen histologicky, ale především biologickým chováním. Vyžadují odlišné léčebné postupy a mají i různou prognózu od nádorů s velmi příznivým průběhem a dobře ovlivnitelných terapií, které jsou nejčastější, až po vzácné typy typy s vysokou agresivitou. Karcinomy štítné žlázy rozdělujeme na diferencované (papilární a folikulární), nediferencované (anaplastický) a medulární karcinom štítné žlázy.Ve štítné žláze se mohou vyskytnout nádory z lymfatické tkáně (lymfomy) nebo metastázy jiných malignit a vzácně sarkomy.

Diferencované karcinomy štítné žlázy

Nejčastějším typem je papilární karcinom, který tvoří kolem 80-85% nádorů štítné žlázy, vyskytuje se u mladších jedinců včetně dětí a adolescentů, nejčastěji mezi 40.- 60. rokem života. Jeho agresivita je poměrně malá, nepříznivým faktorem je vyšší věk a výskyt vzdálených metastáz. Folikulární karcinom tvoří 5-18 % nádorů štítné žlázy, častěji se vyskytuje u starších osob. Oba typy se projevují jako tuhý rostoucí uzel v oblasti štítné žlázy, v pokročilejším stadiu jsou hmatné uzlinové metastázy na krku, méně časté jsou vzdálené metastázy v kostech, plicích nebo játrech. Funkce štítné žlázy nebývá změněna.

Diagnostika se opírá o klinické vyšetření, ultrazvuk a především o aspirační biopsii štítnice s cytologickým vyšetřením.

Léčba diferencovaných karcinomů je chirurgická, s totálním odstraněním štítné žlázy a následnou terapií radiojódem (i nádorové tkáně a případné metastázy diferencovaného karcinomu si zachovávají schopnost akumulovat jód), který eliminuje případné zbytky nádorové tkáně nebo metastázy. Někdy se provádí léčba zevním ozářením. Po operaci je nutná celoživotní terapie hormony štítné žlázy ve vyšších tzv. supresních dávkách.

Anaplastický karcinom štítné žlázy

Je nediferencovaný velmi agresivní nádor, nápadný rychlým růstem nádorového uzlu s mechanickým útlakem okolí a častými metastázami v okolí i ve vzdálených orgánech. Je velmi vzácný, na nádorech štítné žlázy se podílí 3-15%. Léčí se chirurgicky, chemoterapií a zevním ozářením.

Medulární karcinom štítné žlázy

Vychází z parafolikulárních tzv. C-buněk štítné žlázy, tvoří 3-12% nádorů štítné žlázy. Vyskytuje se ve formě sporadické nebo jako familiární forma, u které je nutno vyšetřit pokrevní příbuzné nemocného. Tato varianta se může vyskytovat izolovaně nebo ve spojitosti s jinými nádory endokrinní tkáně (např. nádory nadledvin, příštítných tělísek). Klinický obraz a diagnostika je podobná jako u diferencovaných karcinomů. Terapie je chirurgická - totální odstranění štítné žlázy, v některých případech chemoterapie. Tyto nádory neakumulují radiojód.

Prognóza

Prognóza karcinomů štítné žlázy závisí na histologické formě nádoru. Nejméně agresivní jsou diferencované karcinomy, zejména papilární, horší prognózu má karcinom medulární a nejagresivnější je karcinom anaplastický. Podle klinických studií je u papilárního karcinomu 40leté přežití u více než 85% případů, u folikulárního 46% a medulárního 25% (Němec a spol.1994). Zásadní je vhodně zvolená terapie, která kombinuje chirurgické odstranění štítné žlázy, léčbu radijódem a hormonální supresní léčbu.

MUDr.Věra .Olšovská, PhD.
II.interní klinika FN u sv.Anny, odd. endokrinologie
Pekařská 53
65691 Brno
email: vera.olsovska@fnusa.cz

Informace o stránce

  • Autoři: MUDr. Věra Olšovská, PhD. (FN u sv.Anny Brno)
  • Recenzenti: prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc., dr.h.c. (Interní hematologická a onkologická klinika FN Brno a LF MU)
  • Datum vytvoření: 29. 9. 2009
  • Datum poslední úpravy: 17. 11. 2022
  • Informace o poslední úpravě:

    Autorka svůj text přečetla a označila za aktuální k 17. 11. 2022 (Aktualizována incidence). 
    Předchozí aktualizace byly v srpnu 2014 a říjnu 2017.