monoklonální protilátky

Protilátka (imunoglobulin) je specifická bílkovina vytvářená specifickým typem bílých krvinek. Každá protilátka se může specificky navázat na jednu určitou molekulu (antigen). Při podání antigenu do organismu může vzniknout celá řada různých protilátek, každá z nich se váže na jinou část antigenu.

Pro léčebné účely jsou připravovány protilátky produkované buňkami (plazmocyty), které pocházejí z jediné výchozí buňky (jsou jejím klonem), protilátky produkované tímto klonem jsou všechny identické (monoklonální). Průmyslově je produkují speciálně upravené buňky pěstované ve speciálních kulturách.

Primárně byly získány protilátky produkované zvířecími (např. myšími) buňkami, ty by však u člověka samy vyvolaly imunitní reakci (alergii, anafylaxi). Proto jsou metodou genetického inženýrství upravovány, větší část protilátky tvoří lidská bílkovina a jen menší část původní zvířecí (část rozpoznávající antigen). Takové protilátky se nazývají chimérické nebo humanizované (mají menší podíl zvířecí bílkoviny) a některé protilátky jsou plně lidské (humánní).

Názvy protilátek končí na -mab (odvozeno z anglického monoclonal antibody = monoklonální protilátka), název protilátek chimérických je zakončen –ximab, humanizovaných –zumab a humánních –mumab

Mechanizmus účinku protinádorových monoklonálních protilátek: