Stopové prvky jsou v lidském organismu obsaženy jen v malých (stopových) množstvích, ve stopových množstvích jsou přijímány v potravě, ale jsou nezbytné pro jeho správnou funkci.
Jejich nedostatek nebo nadbytek vede k závažným poruchám. Jsou součástí některých důležitých enzymů, účastní se přenosu kyslíku, jsou důležité pro tvorbu hormonu apod.
Patří k nim např. jod, fluor, zinek, mangan, měď, selen, chrom, molybden aj.
Stroma je podpůrná tkáň ("kostra") orgánu (ale i nádoru), je tvořena buňkami mezenchymálního původu, především vazivem, ve stromatu jsou cévy, nervy apod.
Dvojitě zaslepená (anglicky double blinded) srovnávací klinická studie je studie, ve které jsou hodnocené léky upraveny tak, že ani lékař ani pacient (proto "dvojitě") nevědí, jaká léčba byla pacientovi určena. Specifickým typem dvojitě zaslepené studie je "double dummy" (anglicky dummy = atrapa). V této studii se porovnávají léky s různým způsobem podání, např. tabletky versus injekce. Aby bylo možné zaslepení, podává se v každém rameni (skupině) příslušný lék plus "atrapa" léku (placebo) odpovídající léku ve druhém rameni.
Důvodem zaslepení je zajištění maximální objektivity studie při minimálním ovlivnění subjektivním hodnocením lékaře nebo pacienta. Způsob léčby neznají ani osoby, které provádějí statistické hodnocení výsledků.
Zařazení pacienta do příslušného ramene je známo pouze nezávislým osobám, které se nijak nepodílejí na hodnocení. K celkovému "odslepení" dochází po zpracování dat, v průběhu studie může být "odslepena" léčba jednotlivého pacient, pokud to vyžaduje jeho zdravotní stav a/nebo rozhodnutí o další léčbě.
Pokud není zaslepení možné nebo potřebné, tedy v případě, že typ léčby je znám, jedná se o studii otevřenou (open label), nezaslepenou
Subfebrilie (zvýšená teplota) je zvýšení tělesné teploty na 37 až 38 °C (měřeno v podpaží), vyšší teplota je febrilie (horečka).
Zvýšením tělesné teploty může organismus reagovat na různé patologické stavy, např. běžné virové nebo bakteriální infekce.
Zvýšená teplota / horečka v souvislosti s nádorovým onemocněním např.:
- febrilní neutropenie – horečka (bez známek infekce) při neutropenii (snížení počtu neutrofilů) je důsledkem chemoterapie.
- rozpadová teplota – vzniká při rozpadu tkáně, např. při úrazu, ale též při rozpadu nádoru v důsledku léčby nebo ischemie
- příznak nádoru – viz např. B příznaky u lymfomů
Pacient se zvýšenou teplotou / horečkou trvající déle než 3 týdny, aniž je znám její původ (etiologie), by měl navštívit lékaře
Subkutánní podání (podkožní podání, s.c.) je aplikace injekce pod kůži (do podkoží) (latinsky sub = pod, cutis = kůže) v různých místech. Zpravidla se podává tak, že se prsty vytvoří kožní řasa a do ní se aplikuje injekce.
Podkožně je možno podávat i léky upravené tak, aby se pomalu vstřebávaly. Takto se mohou podávat např. některé antikoncepční přípravky, z léků užívaných v onkologii skupina LHRH-analog.
Intradermální podání je aplikace do kůže, používá se při některých typech očkování (vakcinace) nebo alergologických testech.
Sublinguální podání je umístění léku pod jazyk (latinsky sub = pod, lingua = jazyk), kde se lék pomalu rozpouští a vstřebává
Bukální podání je podobné, lék se rozpouští mezi dásní a tváří (latinsky bucca = tvář)
▼Protinádorový lék ze skupiny cílené léky, monoklonální protilátky, imunoonkologické léky / regulátory kontrolního bodu
Mechanismus účinku léku
- Imunitní T-lymfocyty (T-buňky) mohou přímo usmrtit nádorovou buňku, na jejíž povrchovou strukturu (antigen) se naváží. T-lymfocyt má na svém povrchu receptory (antigeny), které regulují jeho činnost. Tyto antigeny se proto též nazývají kontrolní body (anglicky checkpoit) imunitní reakce. Klíčovým regulátorem je antigen PD-1, který svojí aktivitou inaktivuje T-lymfocyt.
- Některé nádory mají (exprimují) na povrchu buněk antigen PD-L1nebo PD-L1. Pokud se na takovou buňku naváže T-lymfocyt, dojde k vazbě antigenů PD-L1/PD-L2 na receptor PD-1, což vede k inaktivaci T-lymfocytu. Nádorová buňka se tak brání před zničením. Nivolumab se váže na receptor PD-1 na T-lymfocytu, tím znemožňuje jeho vazbu s PD-L1/PD-L2, T-lymfocyt zůstává aktivní a může zničit nádorovou buňku.
Registrované indikace
- Metastatický nemalobuněčný karcinom plic (NSCLC) bez senzibilizujících mutací EGFR a bez aberaci ALK, ROS1 nebo RET, léčba první linie v kombinaci s režimem chemoterapie na bázi platiny
Způsob užívání léku
- Nitrožilní infuze trvající 60 minut, každé 3 týdny, dlouhodobě
- Chemoterapie pouze po prvních čtyřech infuzích
Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
- Přípravek má malý vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje, u některých pacientů byla hlášena únava, pak je nutnoo doporučit, aby pacient do odeznění příznaků neřídil/neobsluhoval stroje
Informace o léku na informačním portálu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL)
Na této stránce jsou podrobné informace o přípravku včetně podrobné informace o indikacích (přesný typ a stádium onemocnění, kombinace s jinými léčivy, linie léčby nežádoucí účinky, apod.). Tyto informace najdete v příbalovém informačním letáku/příbalové informaci (pdf dokument pod zkratkou PIL je zpravidla na konci obsáhlejšího dokumentu, v jehož úvodu je "Souhrn informací o přípravku" určený odborníkům). U jednotlivých přípravků je též informace, pro jaké typy onemocnění a za jakých podmínek je přípravek hrazen.
▼Přípravky označené tímto symbolem podléhají dalšímu sledování. To umožní rychlé získání nových informací o bezpečnosti. Můžete přispět tím, že nahlásíte jakékoli nežádoucí účinky, které se u Vás vyskytnou Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (nahlásit nežádoucí účinek).
Lék ze skupiny antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci
Mechanismus účinku léku
- Antibakteriální léčivo složené ze dvou léčivých látek.
- Sulfametoxazol inhibuje syntézu dihydrofolátu bakteriální buňkou, což má za následek bakteriostázu.
- Trimetoprim blokuje tvorbu tetrahydrofolátu. V závislosti na podmínkách může působit baktericidně.
- Tímto způsobem trimetoprim a sulfametoxazol blokují dva po sobě následující kroky v biosyntéze purinů a následně nukleových kyselin nezbytných pro mnoho bakterií. Toto působení vede ke značnému vzájemnému zesílení účinku těchto dvou složek.
Použití léku u onkologických pacientů
- Léčba infekcí vyvolaných citlivými organismy
- Profylaxe při léčbě některých lymfomů
Způsob užívání léku
- Tablety užívané ústy dvakrát denně
- Užívá se během jídla nebo brzy po jídle a zapíjí se velkým objemem tekutiny. Během léčby má pacient pít hodně tekutin
- Nitrožilní infúze každých 12 hodin
Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
- Z důvodu možného výskytu nežádoucích účinků jako bolesti hlavy, křeče, nervozita, únava je třeba při řízení vozidel nebo obsluze strojů dbát zvýšené opatrnosti
Informace o léku na informačním portálu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL)
Na této stránce jsou podrobné informace o přípravku včetně podrobné informace o indikacích (přesný typ a stádium onemocnění, kombinace s jinými léčivy, linie léčby nežádoucí účinky, apod.), podmínkách úhrady apod.
Protinádorový lék ze skupiny cílené léky, inhibitory proteinové kinázy, antiangiogenní léky
Mechanismus účinku léku
- Růst a dělení buněk a další buněčné pochody jsou řízeny systémem zevních signálů, receptorů na povrchu buňky a sítí signálních bílkovin uvnitř buněk. Nadměrná aktivita systému může vést ke vzniku nádoru a podporuje jeho další růst a metastazování a blokuje apoptózu.
- Nádory produkují růstový faktor cévního endotelu (VEGF), který aktivuje receptory (VEGFR) na povrchu cévních endotelových buněk, to vede k tvorbě nových cév (angiogeneze), které jsou nezbytné pro další růst nádoru.
- Sunitinib inhibuje kinázu několika signálních bílkovin (PGDFR, KIT, FLT-3, CSF-1R, RET), blokuje tak uvedené účinky přímo v nádorových buňkách a inhibuje i VEGFR a brání tak angiogenezi.
Registrované indikace
- Karcinom ledviny, neresekovatelný a/nebo metastatický
- Gastrointestinální stromální tumor (GIST), neresekovatelný a/nebo metastatický po selhání léčby imatinibem
- Neuroendokrinní nádory (NET) slinivky břišní (pNET), neresekovatelný a/nebo metastatický s progresí nemoci
Dle doporučení ČOS (Modrá kniha) může být lék použit u některých nádorů ze skupiny:
Způsob užívání léku
- Tobolky užívané ústy jednou denně dlouhodobě nebo denně 4 týdny, pak 2 týdny pauza.
- Může se užívat při jídle
Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
- Přípravek má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Během léčby se mohou vyskytnout závratě
Informace o léku na informačním portálu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL)
Na této stránce jsou podrobné informace o přípravku včetně podrobné informace o indikacích (přesný typ a stádium onemocnění, kombinace s jinými léčivy, linie léčby nežádoucí účinky, apod.), podmínkách úhrady apod.
Suspekce = podezření, suspektní = podezřelý (latinsky suspiciosus - podezřelý, budící podezření)
Vyjadřuje dojem lékaře, že by se mohlo jednat o určitou diagnózu (například suspektní nádor.), která dosud není potvrzena (nebo vyloučena) dalšími vyšetřeními.
SUV je zkratka pro standardizovanou hodnotu utilizace (absorpce) (z anglického standardized uptake value) radiofarmaka podaného při PET, PET/CT, nebo SPECT vyšetření. V principu se jedná poměr hodnoty ve sledované tkání a hodnoty v celém těle. Hodnoty vyšší než 1 ukazují na vyšší utilizaci např. v zánětlivém nebo nádorovém ložisku. Při opakovaném vyšetření je změna hodnoty SUV ukazatelem účinnosti léčby.
Symptom (příznak) je projev onemocnění. Může jít o subjektivní obtíže, které pociťuje jen pacient (bolest, poruchy chuti apod.) nebo o příznaky objektivně zjistitelné (teplota, změny na kůži apod.).
Onemocnění se zpočátku nemusí nijak projevovat – je asymptomatické (bezpříznakové).
Symptomatologie je soubor příznaků symptomů, kterými se může projevit určitá nemoc.
Syndrom je specifický soubor příznaků (symptomů) určitého onemocnění, často bývá pojmenován po lékaři, který jej poprvé popsal.
Symptomatická léčba je léčba zaměřená na příznaky (symptomy) onemocnění a udržení kvality života v okamžiku, kdy již není možná léčba zaměřená na vlastní (nádorové) onemocnění.
Syndrom ruka-noha (syndrom palmoplantární erytrodysestézie, anglicky hand-foot syndrom) jsou kožní změny především na dlaních a chodidlech. Projevuje se sníženou citlivostí, bolestí, zarudnutím nebo otokem, méně často v těžším stupni až olupováním či mokváním kůže.
Při léčbě léky, které mohou syndrom způsobit (např. kapecitabin), se doporučuje omezit jakékoli dráždění dlaní a chodidel (horká voda, dráždivé krémy, delší chůze nebo běh, pracovní nástroje ap.)
Při vniku syndromu může dojít k dočasnému vyhlazení papilárních linií ("vymazání otisků prstů"), při cestách do států, kde se otisky prstů kontrolují (např. USA), je vhodné mít potvrzení o léčbě.
Syringom (syringoadenom, hidradenom) je nezhoubný nádor potní žlázy (latinsky hidros = pot), zpravidla jen několik mm velký.
Systémová radioterapie je podání radioizotopu (nebo látky, která jej obsahuje) ve formě injekce nebo tobolky. Podaná látka se specificky vychytává z krve v buňkách specifických tkáních kdekoliv těle a ozařuje jen tyto buňky a (a jejich nejbližší okolí), ozářena jsou tak všechna po těle roztroušená ložiska nádoru. Tato léčba se provádí na odděleních nukleární medicíny. K dispozici jsou tyto možnosti:
- Pro ozařování kostních metastáz se užívá chlorid strontnatý, samarium (153Sm) lexidronam nebo radium-223 dichlorid. Tyto látky se hromadí v kostech, které procházejí přestavbou, jejich záření působí cíleně v těchto ložiscích.
- Schopnosti štítné žlázy a některých nádorů štítné žlázy kumulovat jód se využívá k ozařování jodidem (131I) sodným
- Iobenguan (131I) je sloučenina obsahující radioaktivní jód, která se specificky hromadí v například ve dřeni nadledvin, užívá se k léčbě feochromocytomu a jiných nádorů.
- Ibritumomab tiuxetan je monoklonální protilátka cílená na antigen přítomný na buňkách některých nehodgkinských lymfomů. Na protilátku je navázáno radioaktivní ytrium [90Y], které cíleně ozáří nádorové buňky.
- Lutecium (177lu) oxodotreotid se váže na buňky neuroendokrinních nádorů se zvýšenou expresí somatostatinových receptorů, tyto buňky ozáří a zničí při omezeném účinku na sousední normální buňky.
Systémová radioterapie se tak liší od ostatních metod radioterapie (teleradioterapie, brachyradioterapie), které jsou ze své podstaty léčbou lokální / lokoregionální.
