▼Protinádorový lék ze skupiny cílené léky, inhibitory proteinové kinázy, antiangiogenní léky
Mechanismus účinku léku
- Růst a dělení buněk a další buněčné pochody jsou řízeny systémem zevních signálů, receptorů na povrchu buňky a sítí signálních bílkovin uvnitř buněk. Nadměrná aktivita systému může vést ke vzniku nádoru a podporuje jeho další růst a metastazování a blokuje apoptózu.
- Nádory produkují růstový faktor cévního endotelu (VEGF), který aktivuje receptory (VEGFR) na povrchu cévních endotelových buněk, to vede k tvorbě nových cév (angiogeneze), které jsou nezbytné pro další růst nádoru.
- Regorafenib inhibuje kinázy několika signálních bílkovin v nádoru i v cévách (VEGFR, TIE2, KIT, RET, RAF-1, BRAF, PGDFR, FGFR, CSF1R) a blokuje tak uvedené účinky přímo v nádorových buňkách a rovněž inhibuje angiogenezi
Registrované indikace
- Karcinom tlustého střeva a konečníku, po předchozí chemoterapii, léčbou antiangiogenní léčbou a léčbou inhibitory EGFR nebo pokud není tato léčba vhodná
- Gastrointestinální stromální tumor (GIST) s progresí po předchozí léčbě imatinibem a sunitinibem
- Hepatocelulární karcinom (karcinom jater), po předchozí léčbě sorafenibem
Dle doporučení ČOS (Modrá kniha) může být lék použit u některých nádorů ze skupiny:
- Nádory tlustého střeva a konečníku
- Primární nádory jater, žlučníku a žlučových cest
- Gastrointestinální stromální tumor - GIST
- Nádory kosti
Způsob užívání léku
- Potahované tablety užívané ústy jednou denně 3 týdny, pak týden přestávka.
- Užívá se po lehkém jídle s minimálním obsahem tuků, tablety se polykají celé
- Během léčby regorafenibem se nemají užívat přípravky obsahující třezalku tečkovanou (může snižovat účinnost léku)
Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
- Pokud objeví během léčby příznaky, které ovlivňují schopnost se soustředit a reagovat, doporučuje se neřídit nebo neobsluhovat stroje, dokud příznaky neodezní.
Informace o léku na informačním portálu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL)
Na této stránce jsou podrobné informace o přípravku včetně podrobné informace o indikacích (přesný typ a stádium onemocnění, kombinace s jinými léčivy, linie léčby nežádoucí účinky, apod.), podmínkách úhrady apod.
▼Přípravky označené tímto symbolem podléhají dalšímu sledování. To umožní rychlé získání nových informací o bezpečnosti. Můžete přispět tím, že nahlásíte jakékoli nežádoucí účinky, které se u Vás vyskytnou Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (nahlásit nežádoucí účinek).
Regrese (z latinského regressio = ústup) je útlum, ústup, zpětný postup, úpadek, zpětný vývoj, návrat k dřívějšímu stavu, v případě nemoci jde o zlepšení, ústup.
Progrese (z latinského progressio = postup) je postup, šíření, pokračování, pokrok, vzestup, růst (ve smyslu zlepšení i zhoršení), v případě nemoci jde o zhoršení (např. růst nádoru).
Progresivní, progredující = postupující, pokračující
Rektální podání (per rectum, p.r.) je podání léku do konečníku ve formě čípků nebo roztoků. Podávají se především lokálně působící léky, ale též léky působící celkově (např. analgetika)
Relaps / rekurence / recidiva jsou různá označení návratu onemocnění, které po předchozí léčbě nebylo prokazatelné.
▼Protinádorový lék ze skupiny antagonisté hormonů
Mechanismus účinku léku
- Činnost varlat je řízena z hypothalamu (část mozku) prostřednictvím specifických hormonů – gonadotropinů (GnRH, LHRH), které řídí tvorbu dalších hormonu (FSH, LH) v podvěsku mozkovém (hypofýze). Tyto hypofyzární hormony pak řídí tvorbu hormonů ve varlatech.
Relugolix je antagonista GnRH, váže se na receptory na hypofýze, tak znemožňuje vazbu GnRH na tyto receptory. V hypofýze nevznikají FSH a LH a následně je utlumena tvorba testosteronu ve varlatech.
Registrované indikace
- Karcinom prostaty citlivý k hormonům
Dle doporučení ČOS (Modrá kniha) může být lék použit u některých nádorů ze skupiny:
Způsob užívání léku
- Potahované tablety užívané ústy jednou denně, dlouhodobě
- Užívá se bez ohledu na jídlo
-
Během léčby se nemají požívat přípravky obsahující třezalku tečkovanou (mohou snižovat účinnost léku)
-
Pozn.: Přípravek kombinující relugolix a estradiol je indikován k léčbě závažných příznaků děložních myomů
Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
-
Únava a závrať jsou časté nežádoucí účinky, které mohou ovlivnit schopnost řídit a obsluhovat stroje
Informace o léku na informačním portálu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL)
Na této stránce jsou podrobné informace o přípravku včetně podrobné informace o indikacích (přesný typ a stádium onemocnění, kombinace s jinými léčivy, linie léčby nežádoucí účinky, apod.), podmínkách úhrady apod.
▼Přípravky označené tímto symbolem podléhají dalšímu sledování. To umožní rychlé získání nových informací o bezpečnosti. Můžete přispět tím, že nahlásíte jakékoli nežádoucí účinky, které se u Vás vyskytnou Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (nahlásit nežádoucí účinek).
Remise je ústup / vymizení všech známek onemocnění včetně normalizace laboratorních hodnot (např. krevní obraz) a nálezu na zobrazovacích vyšetření (např. rentgen, ultrazvuk, CT).
Dosažení remise ještě nemusí být úplné vyléčení, protože (dle typu nádoru) mohou přetrvávat ložiska, která nelze uvedenými metodami zjistit. Tato ložiska pak mohou být zdrojem nového vzplanutí nemoci (relaps). U některých onemocnění proto může léčba pokračovat (udržovací léčba).
U hematologických nádorů (leukémií) se hodnotí počet nádorových (leukemických) buněk v krvi, částečná (parciální) remise je pokles počtu nádorových buněk o nejméně 50 %, ne však úplné vymizení.
Viz též odpověď nádoru
Rentgenové vyšetření využívá schopnosti rentgenových paprsků (též paprsky X) procházet různě snadno hmotou. "Řídkými" tkáněmi (plíce) záření prochází lépe než tkáněmi "hustými" (kost). Čím více paprsků vyšetřovanou částí těla projde, tím je na snímku oblast tmavší (plíce), kost pohlcuje paprsků nejvíce a je proto nejsvětlejší. V místě na rentgenovém obraze, kde byly paprsky tkání pohlceny více než v okolí, vzniká stín - opacita (z latinského opacitas – stín). Protože některé tkáně vykazují jen minimální rozdíly hustoty a na rentgenu by byly obtížně viditelné, používají se různé kontrastní látky. Kontrastní látka se aplikuje buď do tělesné dutiny (zažívací trakt, močový měchýř, ale např. i vývody různých žláz) nebo do cév (k zobrazení cév, nebo orgánu, ve kterém se látka hromadí). Vyšetření bez použití kontrastní látky se označuje jako "nativní". Obraz je zachycen buď na speciální film, nebo je promítán na obrazovku.
S nástupem moderních zobrazovacích metod (CT, MR, PET) se indikace některých rentgenových vyšetření výrazně omezují. K nejčastějším vyšetřením patří:
- rentgen hrudníku zobrazuje především plíce, které jsou naplněné vzduchem. V plicním parenchymu jsou tak dobře patrná nevzdušná ložiska (zánět, nádor)
- rentgen kosti
- mamografie – vyšetření prsu na speciálním rentgenovém přístroji. Na mamografii je možno zachytit nádor již v počátečním stádiu, proto se toto vyšetření používá i ke skríningu.
- duktografie – vyšetření vývodů mléčné žlázy. Provádí se např. při krvácení z prsu, pokud na mamografii není žádný nález.
- rentgen jícnu, žaludku, dvanáctníku – přesnější obraz však poskytne endoskopické vyšetření (gastroduodenoskopie)
- irigografie – vyšetření tlustého střeva za pomocí kontrastní látky (barya), která se podá ve formě klysmatu. Dnes se provádí zejména v případech, kdy není možno provést endoskopické vyšetření (kolonoskopii)
- vylučovací urografie – vyšetření, při kterém se zobrazují ledviny, v pozdější fází vývodné cesty močové a nakonec i močový měchýř.
- angiografie - vyšetření krevních cév pomocí kontrastní látky.
- venografie - vyšetření žil, může zobrazit např. uzávěr žíly.
- arteriografie - vyšetření tepen, při němž se zavede do tepny (zpravidla v oblasti třísla) speciální cévka (katétr), jejíž konec zavede k vyšetřované tepně. Vyšetřením lze potvrdit např. zúžení nebo uzávěr tepny (např. věnčitých tepen na srdci při infarktu myokardu nebo mozkových tepen při mozkové příhodě - "mrtvici").
- lymfografie - vyšetření lymfatických cév a uzlin. Je nahrazována modernějšími metodami (PET).
RET je receptor růstového faktoru GDNF, má významnou funkci při vývoji ledvin a nervového systému. Mutace nebo fúze genu RET vedoucí k jeho zvýšené aktivitě jsou detekovány u asi 2 % karcinomů plic a velkého procenta medulárního karcinomu štítné žlázy. Změny genu RET mohou být vrozené, pak souvisejí s familiárním výskytem medulárního karcinomu štítné žlázy a syndromu mnohočetných endokrinních neoplazií.
Aktivita RET může být blokována specifickými inhibitory tyrosinkinázy (selperkatinib, pralsetinib), méně účinně inhibitory nespecifickými (lenvatinib, ponatinib, regorafenib, sunitinib, vandetanib)
▼Protinádorový lék ze skupiny cílené léky, monoklonální protilátky, imunoonkologické léky / regulátory kontrolního bodu
Mechanismus účinku léku
- Imunitní T-lymfocyty (T-buňky) mohou přímo usmrtit nádorovou buňku, na jejíž povrchovou strukturu (antigen) se naváží. T-lymfocyt má na svém povrchu receptory (antigeny), které regulují jeho činnost. Tyto antigeny se proto též nazývají kontrolní body (anglicky checkpoit) imunitní reakce. Klíčovým regulátorem je antigen PD-1, který svojí aktivitou inaktivuje T-lymfocyt.
- Některé nádory mají (exprimují) na povrchu buněk antigen PD-L1nebo PD-L1. Pokud se na takovou buňku naváže T-lymfocyt, dojde k vazbě antigenů PD-L1/PD-L2 na receptor PD-1, což vede k inaktivaci T-lymfocytu. Nádorová buňka se tak brání před zničením. Retifanlimab se váže na receptor PD-1 na T-lymfocytu, tím znemožňuje jeho vazbu s PD-L1/PD-L2, T-lymfocyt zůstává aktivní a může zničit nádorovou buňku.
Registrované indikace
- Metastatický nebo rekurentní lokálně pokročilý karcinom z Merkelových buněk (MMC), u kterého nelze provést chirurgický zákrok ani radioterapii; monoterapie v první linii
Způsob užívání léku
- Nitrožilní infuze trvající 30 minut, každé 4 týdny, dlouhodobě
Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
- Přípravek má malý vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje. vzhledem k možným nežádoucím účinkům, jako je únava, je nutná opatrnost
Informace o léku na informačním portálu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL)
Na této stránce jsou podrobné informace o přípravku včetně podrobné informace o indikacích (přesný typ a stádium onemocnění, kombinace s jinými léčivy, linie léčby nežádoucí účinky, apod.). Tyto informace najdete v příbalovém informačním letáku/příbalové informaci (pdf dokument pod zkratkou PIL je zpravidla na konci obsáhlejšího dokumentu, v jehož úvodu je "Souhrn informací o přípravku" určený odborníkům). U jednotlivých přípravků je též informace, pro jaké typy onemocnění a za jakých podmínek je přípravek hrazen.
▼Přípravky označené tímto symbolem podléhají dalšímu sledování. To umožní rychlé získání nových informací o bezpečnosti. Můžete přispět tím, že nahlásíte jakékoli nežádoucí účinky, které se u Vás vyskytnou Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (nahlásit nežádoucí účinek).
Retinoblastom je nádor vycházející z buněk oční sítnice. Vyskytuje se nejčastěji u malých dětí ve věku dvou let, v pozdějším věku je vzácný. Je důsledkem mutace genu a může mít rodinný výskyt, u části dětí jsou postiženy obě oči. Většinu dětí je možno zcela vyléčit.
Více o retinoblastomu v článku Zhoubné nádory oka, očnice, víček a slzné žlázy
Retroperitoneum je prostor mezi břišní (peritoneální) dutinou a páteří a svaly zad. V retroperitoneu jsou uloženy ledviny s nadledvinami, slinivka břišní, velké cévy (břišní aorta – srdečnice a dolní dutá žíla), retroperitoneální lymfatické (mízní) uzliny a nervy
Reverzibilní = vratný.
Vlivem nemoci nebo léčby může dojít k řadě změn (alopecie, neuropatie, srdeční poruchy apod.). Pokud může dojít k úpravě, jde o změny reverzibilní. Změny trvalé označujeme jako ireverzibilní.
Reziduum (latinsky residuum) / reziduální = zbytek / zbytkový v širokém smyslu
Rezistentní / refrakterní = necitlivý, vzdorující, odolný, nereagující (např. nádor), (latinsky resistentia = odolnost, odpor, refractarius = odporující)
Slovem refrakterní bývá vyjádřen vyšší stupeň necitlivosti, např. rychlá progrese brzy po zahájení léčby, necitlivost k více různým režimům léčby, apod.
