Protinádorový lék ze skupiny protinádorové hormony a příbuzné látky, antiestrogeny, SERM
Mechanismus účinku léku
- Hormonální léčba karcinomu prsu je možná jen v případě, že v nádorových buňkách je prokázán estrogenní receptor (ER) a/nebo progesteronový receptor (PR PgR). Růst takových buněk je závislý na estrogenních hormonech.
- Toremifen je syntetický nesteroidní antiestrogen. Váže se na estrogenní receptory v buňce a tím blokuje účinek estrogenních hormonů. I když se jedná o antiestrogen, v některých tkáních se chová rovněž jako estrogen. Někdy se proto označuje jako selektivní modulátor receptoru pro estrogen (SERM). Toremifen tedy blokuje prorůstový vliv estrogenu na nádorovou buňku, buňka přestává růst. Odpověď nádoru na hormonální léčbu nastupuje zpravidla relativně pomalu.
Registrované indikace
Způsob užívání léku
- Tablety podávané ústy jednou denně dlouhodobě
Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
- Toremifen nemá žádný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje
Informace o léku na informačním portálu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL)
Na této stránce jsou podrobné informace o přípravku včetně podrobné informace o indikacích (přesný typ a stádium onemocnění, kombinace s jinými léčivy, linie léčby nežádoucí účinky, apod.), podmínkách úhrady apod.
Toxická granulace neutrofilů je změna (zmnožení a zesílení) cytoplazmatických granul bílých krvinek - neutrofilů, která je projevem jejich aktivace a může být pozorována zejména při těžké infekci, autoimunitním onemocnění nebo po některých lécích.
TP53 je nádorový supresorový gen – bílkovina TP53 snižuje riziko vzniku nádorů tím, že aktivuje enzymy, které se účastní opravy poškozené DNA, současně zastavuje dělení buňky, dokud DNA není opravena. Pokud DNA není opravena, iniciuje apoptózu.
Při mutaci genu nebo poškození bílkoviny TP53 je tento supresorový mechanismus nefunkční a výrazně stoupá riziko vzniku nádoru, asi u poloviny nádorů lze mutaci TP53 detekovat. Při vrozené (germinální) mutaci vznikají nádory již v časném věku.
Protinádorový lék ze skupiny cytostatika
Mechanismus účinku léku
- Trabektedin se váže na DNA a ohýbá ji, tím ovlivňuje vazbu některých signálních bílkovin, které řídí aktivitu některých genů řídících dělení buňky apod. V místě vazby rovněž dochází k rozlomení obou řetězců DNA, rozlomená DNA je nefunkční, což vede ke smrti buňky.
- Trabektedin byl izolován z mořských živočichů – pláštěnců, respektive z bakterie, která s pláštěnci žije v symbióze. Vyrábí se semisynteticky z produktu bakterie Pseudomonas fluorescens
Registrované indikace
- Sarkomy měkkých tkání po selhání léčby antracykliny a ifosfamidem nebo pokud tato léčba není vhodná
- Karcinom vaječníků a vejcovodů v kombinaci s doxorubicinem při relapsu nádoru citlivého k platinovým cytostatikům
Dle doporučení ČOS (Modrá kniha) může být lék použit u některých nádorů ze skupiny:
Způsob užívání léku
- Nitrožilní infúze 3 hodiny nebo 24 hodin každé 3 týdny
- Premedikace: Třicet minut před infúzí se podávají kortikosteroidy nitrožilně
- Během léčby trabektedinem se nemají užívat přípravky obsahující třezalku tečkovanou (může snižovat účinnost léku)
Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
- U pacientů užívajících trabektedin byla hlášena únava a/nebo astenie, při projevu těchto účinků během léčby se nesmí řídit ani obsluhovat stroje.
Informace o léku na informačním portálu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL)
Na této stránce jsou podrobné informace o přípravku včetně podrobné informace o indikacích (přesný typ a stádium onemocnění, kombinace s jinými léčivy, linie léčby nežádoucí účinky, apod.), podmínkách úhrady apod.
Lék ze skupiny opioidní analgetika (anodyna)
Mechanismus účinku léku
- Tramadol je centrálně působící opioidní analgetikum. Je to neselektivní čistý agonista opioidních receptorů. Další mechanizmy, které přispívají k analgetickému účinku, jsou inhibice zpětného vychytávání noradrenalinu v neuronech a zvyšování uvolňování serotoninu.
- Na rozdíl od morfinu nepůsobí analgetické dávky tramadolu útlum dechového centra. Také je méně ovlivněna gastrointestinální motilita.
Použití léku u onkologických pacientů
- Léčba středně silné až silné bolesti
Způsob užívání léku
- Tobolky tablety tvořící v ústech disperzi kapky. Užívají se ústy každé 4 až 6 hodin
- Užívá se nezávisle na jídle
- Tablety s pomalým uvolňováním léku užívané ústy každých 12 hodin
- Čípky zaváděné do konečníku každé 4 až 6 hodin
- Nitrožilní injekce nebo infúze nitrosvalová injekce podkožní injekce
- Maximálně 400 mg denně
Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
- Tramadol může způsobovat spavost a závratě, i když je podáván dle návodu, a může tak ovlivnit schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.
Informace o léku na informačním portálu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL)
Na této stránce jsou podrobné informace o přípravku včetně podrobné informace o indikacích (přesný typ a stádium onemocnění, kombinace s jinými léčivy, linie léčby nežádoucí účinky, apod.), podmínkách úhrady apod.
▼Protinádorový lék ze skupiny cílené léky, inhibitory proteinové kinázy - inhibitory MEK
Mechanismus účinku léku
- Růst a dělení buněk a další buněčné pochody jsou řízeny systémem zevních signálů, receptorů na povrchu buňky a sítí signálních bílkovin uvnitř buněk. Nadměrná aktivita systému může vést ke vzniku nádoru a podporuje jeho další růst a metastazování a blokuje apoptózu.
- BRAF je bílkovina buněčné signální kaskády. V případě mutace genu BRAF V600 vysílá molekula BRAF trvale signály, aniž je přijímá. Signál dále zpracovávají další bílkoviny signální kaskády, jednou z nich je molekula MEK 1.
- Trametinib inhibuje proteinovou kinázu MEK, blokuje signalizaci BRAF-MEK a inhibuje růst nádoru.
Registrované indikace
- Karcinom plic (NSCLC) s mutací V600 genu BRAF v kombinaci s dabrafenibem
- Melanom s mutací V600 genu BRAF
- monoterapie nebo kombinace s dabrafenibem u neresekovatelného nebo metastatického onemocnění
- adjuvantní léčba nádoru stádia III po kompletní resekci v kombinaci s dabrafenibem
Dle doporučení ČOS (Modrá kniha) může být lék použit u některých nádorů ze skupiny:
Způsob užívání léku
- Potahované tablety užívané ústy jednou denně dlouhodobě
- Užívá se nejméně 1 hodinu před jídlem nebo nejméně 2 hodiny po jídle.
Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
- Trametinib má malý vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje. Možná únava, závratě a potíže se zrakem mohou tyto činnosti ovlivnit.
Informace o léku na informačním portálu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL)
Na této stránce jsou podrobné informace o přípravku včetně podrobné informace o indikacích (přesný typ a stádium onemocnění, kombinace s jinými léčivy, linie léčby nežádoucí účinky, apod.), podmínkách úhrady apod.
▼Přípravky označené tímto symbolem podléhají dalšímu sledování. To umožní rychlé získání nových informací o bezpečnosti. Můžete přispět tím, že nahlásíte jakékoli nežádoucí účinky, které se u Vás vyskytnou Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (nahlásit nežádoucí účinek).
Transdermální podání je aplikace přes neporušenou kůži (řecky derma = kůže), například ve formě náplasti při tišení bolestí apod. Z náplasti se lék rovnoměrně uvolňuje po delší dobu.
Na možnost transdermálního vstřebávání je nutno pamatovat při topické léčbě kožních chorob většího rozsahu např. mastí s kortikoidy.
Transfúze je podání krve nebo různých částí krve. Jen výjimečně se používá "plná krev", tedy krev nijak neupravená, častěji se podávají jen části krve:
- při anémii se podává koncentrát erytrocytů (červených krvinek) (erymasa), pokud nejde o akutní stav, dává se před transfúzí přednost podání erytropoetinu (růstového faktoru)
- při trombocytopenii (nedostatku krevních destiček) se podává koncentrát trombocytů
- při některých poruchách srážlivosti nebo při těžkém krvácení se podává krevní plazma
Před podáním je nutno zkontrolovat vzájemnou kompatibilitu krve dárce a příjemce (křížový test –"křížák"), a to jednak v laboratoři, jednak těsně před podáním pacientovi.
Před plánovanou operací je vhodné odebrat a uskladnit pacientovi krev a při operaci ji použít (autotransfúze), omezuje se tak riziko nežádoucích příhod.
Transplantace obecně je přenos celého orgánu, jeho části nebo určité tkáně z jednoho těla do druhého nebo z určitého místa těla na jiné. Vložení cizorodého předmětu do organismu je implantace.
Dle původu transplantátu se jedná o transplantaci autologní (užití vlastní tkáně pacienta), alogenní (dárce a příjemce nejsou totožní) nebo syngenní (dárcem je jednovaječné dvojče). Pokud je dárcem jiný živočišný druh, jedná se o xenogenní transplantaci, která se uplatňuje ve výzkumu nádorů, kdy se buňky lidského nádoru implantují pokusnému zvířeti.
Na povrchu každé buňky je řada molekul (antigenů), které imunitní systém "hodnotí" a rozeznává jako molekuly vlastní nebo molekuly cizí. Tyto antigeny se nazývají lidské (humánní) leukocytární antigeny (HLA) a společně tvoří hlavní histokompatibilní komplex. Podle znaků tohoto komplexu se vybírá dárce pro alogenní transplantaci, protože je nutné, aby se antigenní komplexy dárce a příjemce lišily co nejméně.
Rejekce (odmítnutí) transplantátu je imunitní reakce zaměřená proti transplantovanému orgánu nebo tkáni. Může k ní dojít při alogenní transplantaci při neshodě některých antigenů hlavního histokompatibilního komplexu. Ke snížení rizika rejekce se po transplantaci podávají imunosupresivní léky, které imunitní systém oslabují. Riziko rejekce nehrozí při transplantaci autologní nebo syngenní, protože sada antigenů je totožná.
Reakce transplantátu (štěpu) proti hostiteli (anglicky graft-versus-host disease) je stav, kdy naopak imunitní buňky v transplantátu rozeznávají jako cizí buňky příjemce a poškozují je. To může nastat zejména při alogenní transplantaci krvetvorných buněk, výjimečně při transplantaci orgánů (transplantát obsahuje krev včetně imunitních buněk). U pacientů s těžce oslabenou imunitou (porucha imunity nebo léčebné potlačení imunity) by hrozila reakce i po běžné transfúzi krve, před transfúzí se proto imunitní buňky v krvi ničí např. ozářením
Více o typech transplantací v článku Typy, dárci a indikace k transplantacím a o transplantaci jater v článku Indikace transplantace jater
Dávka léků, popřípadě dávka záření, kterou je nemocnému možno podat je omezena nežádoucími účinky léčby, taková dávka však nemusí dostačovat ke zničení nádoru. Mezi nejdůležitější nežádoucí účinky patří útlum krvetvorby (viz krevní obraz). Při transplantační léčbě se používají vysoké dávky chemoterapie (popřípadě celotělové ozáření), kromě nádorových buněk jsou ale zcela zničeny i krvetvorné buňky, které je nutno nahradit transplantací. K transplantaci se používá buď kostní dřeň, nebo periferní kmenové buňky (kmenové buňky z periferní krve, anglicky peripheral blood stem transplant - PBSC) – krvetvorné buňky, které se (po podání speciálních léků) dostávají do krve, odkud jsou získávány na separátoru. U některých hematologických nádorů jsou v kostní dření a krvi i nádorové buňky, je tedy nutno použít dřeň/kmenové buňky od cizího dárce (alogenní transplantace). V takovém případě je nutno dárce pečlivě vybrat, aby se buněčné znaky dárce a příjemce v maximální možné míře shodovaly (jinak hrozí tzv. reakce štěpu proti hostiteli). U některých nádorů (lymfomů, myelomu) je možné zpravidla použít vlastní buňky (autologní transplantace) odebrané před léčbou, ideální je transplantace buněk od jednovaječného dvojčete. Výhodou je, že v obou případech nehrozí reakce štěpu proti hostiteli. Než dojde o obnově krvetvorby, hrozí nemocnému vznik infekce a pacient proto musí být v izolačním prostředí.
Na rozdíl od transplantace orgánů (chirurgický výkon) se kmenové krvetvorné buňky podávají formou nitrožilní infúze.
Více v článku Transplantace krvetvorných buněk
Protinádorový lék ze skupiny cílené léky, monoklonální protilátky
Mechanismus účinku léku
- Při HER2-pozitivitě je počet receptorů HER2 na povrchu buňky mnohonásobně zvýšen proti normálnímu stavu (= overexprese), to vede ke zvýšené signalizaci do nitra buňky a k růstu a dělení buněk.
- Trastuzumab se váže na HER2 a tím blokuje jeho prorůstovou aktivitu. Vazbou trastuzumabu na nádorovou buňku se rovněž aktivuje imunitní reakce (na protilátkách závislá buněčná cytotoxicita), která vede k usmrcení nádorové buňky.
- Viz vyšetření IHC a ISH.
Registrované indikace
- Karcinom žaludku HER2-pozitivní metastatický, dosud neléčený, v kombinaci s kapecitabinem nebo fluorouracilem a cisplatinou
- Karcinom prsu HER2-pozitivní
- metastatický: monoterapie nebo kombinace s paklitaxelem nebo docetaxelem
- adjuvantní nebo neoadjuvantní léčba: v kombinaci s různými režimy chemoterapie a následně samostatně
Dle doporučení ČOS (Modrá kniha) může být lék použit u některých nádorů ze skupiny:
- Nádory hlavy a krku (nádory slinných žláz)
- Nádory jícnu a přechodu jícnu v žaludek
- Nádory žaludku
- Nádory prsu
Způsob užívání léku
- Nitrožilní infúze, první infúze 90 minut další 30 minut, nebo podkožní podání cca 5 minut.
- Podání každé 3 týdny, infúzi lze podávat též každý týden.
Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
- Není známo, zda může přípravek ovlivnit schopnost řídit motorová vozidla či obsluhovat stroje. Pokud se však během léčby objeví příznaky jako třesavka nebo horečka, neměl by pacient řídit motorová vozidla ani obsluhovat stroje, dokud příznaky nevymizí.
Informace o léku na informačním portálu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL)
Na této stránce jsou podrobné informace o přípravku včetně podrobné informace o indikacích (přesný typ a stádium onemocnění, kombinace s jinými léčivy, linie léčby nežádoucí účinky, apod.), podmínkách úhrady apod.
▼Protinádorový lék ze skupiny cílené léky, monoklonální protilátky (konjugáty protilátka-cytostatikum)
Mechanismus účinku léku
- Protilátka trastuzumab se váže na nádorové buňky exprimující bílkovinu HER2, komplex je pohlcen do nitra buňky, kde se z něj uvolňuje látka DXd, která se váže na enzym topoizomerázu I. Tím brání v opravách poškozené DNA, což vede k apoptóze a buněčné smrti.
- Vazbou trastuzumabu na nádorovou buňku se rovněž aktivuje mechanismus imunitní reakce - na protilátkách závislá buněčná cytotoxicita ADCC, který vede k usmrcení nádorové buňky.
Registrované indikace
- Karcinom žaludku HER2-pozitivní metastatický, po předchozí léčbě režimem s trastuzumabem
- Karcinom prsu
- HER2-pozitivní metastatický nebo neresekovatelný, monoterapie nejméně dvou režimech s anti-HER2 léky
- s nízkou HER2-pozitivitou metastatický nebo neresekovatelný, monoterapie po předchozí chemoterapii nebo při recidivě během adjuvantní chemoterapie nebo do 6 měsíců po jejím ukončení
Dle doporučení ČOS (Modrá kniha) může být lék použit u některých nádorů ze skupiny:
- Nádory žaludku a přechodu jícnu v žaludek
- Nádory prsu
Způsob užívání léku
- Nitrožilní infuze jednou za tři týdny, dlouhodobě
- První infuze 90 minut, další 30 minut
Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
- Přípravek má malý vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Obezřetnost je nutná v případě, že během léčby vyskytnou únava, bolest hlavy nebo závrať.
Informace o léku na informačním portálu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL)
Na této stránce jsou podrobné informace o přípravku včetně podrobné informace o indikacích (přesný typ a stádium onemocnění, kombinace s jinými léčivy, linie léčby nežádoucí účinky, apod.), podmínkách úhrady apod.
▼Přípravky označené tímto symbolem podléhají dalšímu sledování. To umožní rychlé získání nových informací o bezpečnosti. Můžete přispět tím, že nahlásíte jakékoli nežádoucí účinky, které se u Vás vyskytnou Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (nahlásit nežádoucí účinek).
